Dnešní titulek je možná trochu zavádějící, protože nepochybuji o tom, že každá dětská hra rozvíjí inteligenci, ať už v oblasti objevování nových věcí, chápání světa, systémů či pravidel, komunikace či jinak. Většinou ale nepřemýšlíme o tom, co zrovna konkrétní hra u našich dětí rozvíjí, děti si prostě hrají. Tento článek je představením a zároveň malou recenzí webové stránky barefootcomputing.org, přesněji řečeno její části, kde najdete tipy na zábavné aktivity rozvíjející logické a informatické myšlení.
Využít je mohou rodiče doma i učitelé ve škole, vhodné jsou pro děti do věku zhruba 11 let. K většině z nich nepotřebujete počítač a je jen na vás, jestli při tom dětem řeknete, že jste si s nimi právě „hráli na ajťáky“ a „jako programovali“, nebo ne.
Abych stránku nehodnotila jen já a moje ratolesti, poprosila jsem několik dalších rodičů, aby se na stránku podívali, vyzkoušeli a zhodnotili, jestli je zaujala nebo odradila – ať už obsahově nebo třeba i proto, že je celá v angličtině. „Postřehy rodiče“ v tomto článku tedy nevycházejí jen z mé zkušenosti.
Na stránce Barefoot computing po rozkliknutí sekce „At home“ najdete tři části:
- Learning together activities
Komplexnější, do detailů popsané aktivity s vypracovanými pokyny a doprovodným materiálem ve formátu pdf (kartičky, obrázky). Je vidět, že je zpracovali odborníci – učitelé, kteří jsou zvyklí na pečlivou přípravu. Na druhou stranu některé rodiče skutečnost, že musí předem věnovat alespoň několik minut pročítání a přípravě, odradí. Aktivity jsou různorodé – pro děti, které baví lego, tancování, vaření, kreslení, příběhy či luštění – všechny můžete propojit s myšlenkou „informatického uvažování“. Pokud vás něco zaujme víc, jsou v pokynech často i nápady na obměnu, aby aktivita nebyla pořád stejná. Každá hra je doplněna vysvětlením, jakou oblast informatického myšlení rozvíjíte a co se učíte – pokud si hraní chcete pojmenovat odborně. Jde o základní principy jako algoritmy, dekompozice, abstrakce apod. Pro ilustraci uvádím pár příkladů:
Vytvořte návod k lego (mini)stavebnici: Dejte dětem menší počet kostek a nechte je postavit, cokoli je napadne. Výslednou stavbičku pak mají postupně po jedné kostičce rozebírat a při každém kroku vyfotit. Fotky pak vytiskněte, seřaďte vzestupně (tedy jak stavbička vznikala – i když fotky byly foceny v opačném sledu), čímž vytvoříte návod, jaký bývá v krabicích stavebnice lego. Nemáte-li fotoaparát nebo tiskárnu, můžete postup i kreslit nebo popisovat. Dětem pak můžete prozradit, že se právě naučily, co to je algoritmus (přesný návod, pokyny) a dekompozice (rozklad složitého řešení na jednotlivé kroky).
Variací může být například najít chybu – dáte dětem sestavenou stavbičku a návod, ve kterém je chyba. Jejich úkolem je chybu najít a odstranit (vytvořit správný návod).
Postřeh rodiče: pokud vaše děti rády dávají vlastnoručně vyrobené dárky kamarádům nebo rodině a lega mají tolik, že by jím naplnily středně velký bazén, mohly by takový pečlivě vyrobený návod, sešitý do formátu knížečky a přibalený s příslušnými kostičkami v ozdobené či popsané krabičce, využít i jako hezký dárek, ideálně tematicky přizpůsobený obdarovanému. Pouze se budou muset navždy vzdát těch několika kostiček lega (to na tom bude možná to nejtěžší).
Nákupní seznam: Dejte dětem přesný recept na uvaření nebo upečení nějaké dobroty – bez předem vypsaných ingrediencí. Ty se objeví, včetně uvedeného množství, jen v textu postupu. Úkolem dětí je sestavit nákupní seznam, což předpokládá schopnost abstrakce, tedy ignorovat pro tuto chvíli vše nepodstatné (tj. pokyny, jak dlouho péct, na kolik stupňů atd.) a vybrat z textu jen to, co je potřeba pro sepsání nákupního lístku. Společný nákup a vaření je ideálním završením. Recept jako příklad je na stránce k dispozici, ale použijte jakýkoli vlastní.
Variací může být spousta – potrénujte trochu matematiku: když budete chtít 2x tolik cukroví, jak musíme změnit množství přísad? Kolik budou suroviny stát, když znám ceny celých jednotek ingrediencí, např. 1 litru mléka? Hrajte si s vážením a měřením. Můžete přejít k pokusům v kuchyni (co jiného se zbylou polovinou sáčku kypřicího prášku). Můžete natočit video s dítětem v roli slavného šéfkuchaře.
Při samotném vaření můžete navázat aktivitou „pizza party“, kde mají děti recept rozstříhaný na kroky sestavit do správného pořadí. Zvažte sami, jestli jim bude stačit při společném půldni stráveném vařením jedna kódovací aktivita (nákupní seznam), nebo jestli to pojmete celé jako veliké intelektuální dobrodružství – tedy nákup, příprava i vaření bude hra od začátku do konce. V tom případě ale možná počítejte s velkou časovou rezervou.
Postřeh rodiče: Věnujte sami dost času přípravě, protože pokud svoláte děti a pak se teprve budete probírat instrukcemi, jak na to, děti ztratí zájem a rozutečou se vám.
Taneční instruktor: Jedna z pohybových aktivit, která zaujme čilejší děti a ratolesti, které mají v krvi rytmus. A nejspíš i děti, které rády něco učí ostatní. Úkolem je vytvořit návod, jak tančit na nějakou hudbu – tu si mohou vybrat samy ze svých oblíbených skladeb. Na stránce jsou k dispozici kartičky pohybů, které je dobré vytisknout vícekrát – pro potřebu užití opakovaně v celé skladbě, ale zároveň je účelem i nechat děti najít opakující se sekvence, které nemusí znova vyskládat stejnými kartičkami. Pro kreativní jedince a větší zábavu je lepší vytvořit si kartičky sami tak, že se u pohybů vyfotíte. Zkoumejte, jak bude tanec vypadat, když budete kartičky v sekvencích různě vyměňovat. A opět dětem můžete – ale nemusíte – nakonec prozradit, že vlastně programovaly tanečníka.
Podobná hra je „hand jive“ – pokud máte o parto níž sousedy, kteří nemají rádi dupání nad hlavami, můžete „tančit“ jen rukama. A kdo by chtěl vynechat hudbu a rytmus a zaměřit se spíše na přesnost, může si jen zahrát na robota (hra na robota).
Postřeh rodiče: Děti, které mají rády tančení podle návodu, už si asi samy našly webové stránky nebo aplikace, kde se na nějakou hudbu předvádí choreografie, takže je tato hra na první pohled nemusí zaujmout. Řekněte jim ale, že mají šanci být teď na druhé straně – místo opakování nápadu někoho jiného mají vymyslet vlastní tanec a zaznamenat ho.
Další aktivity v této části zahrnují hry při kreslení, např. domečky – kreslete domečky a sledujte podobnosti mezi různými kresbami, ideálně různých autorů. Jaké znaky musí kresba mít, aby bylo jasné, že je to domeček? Co se dá vynechat nebo obměnit, aby to pořád byl domeček (analogicky autíčko, panenka, zvířátko apod.)? Jinou kreslicí aktivitou jsou obrazce – kreslíte geometrické obrazce podle návodu. Nakreslili jste je přesně podle zadání? Nebo srovnejte zadání s výsledkem – je někde chyba? U některých aktivit je problém, že v materiálech jsou použity anglické texty, místo kterých musíte najít český ekvivalent – např. dešifrování zakódované známé básničky (luštění šifry) nebo hraní si s písničkou (rozvíjení příběhu), u které by ale myslím stálo za to naučit se ji v angličtině, protože je opravdu vtipná).
- Mini missions
Ideální pro rodiče s minimem času na přípravu, protože jsou to podobné aktivity jako předchozí, ale mnohem stručněji popsané. Jsou rozdělené podle toho, jakou dovednost informatického myšlení procvičují (algoritmizace, abstrakce, vyhodnocování, dekompozice, vzorce a posloupnosti, logika). Není zde uvedený věk, pro který jsou vhodné, berte je spíš jen jako nápady, které už si přizpůsobíte sami.
Jednou z oblastí rozvíjení informatického myšlení je například hledání opakujících se vzorců, podobností a práce s nimi. Můžete k tomu využít listí v přírodě, ovoce, oblečení ve skříni – podle čeho je můžete třídit? Případně si při hodnocení a posuzování vyzkoušejte roli filmového nebo knižního kritika, přičemž si předem určete, na základě jakých kritérií budete hodnotit úspěch díla. Naplánujte členům rodiny cvičení na každý den nebo jim udělejte obložený chleba tak, aby byl zdravý a zároveň dobrý, a nakonec hodnoťte, jaký mělo vše úspěch. Miniúkoly zaměřené na logiku jsou možná známější (piškvorky nebo magické čtverce), ale i méně známé, jako například zabírání si čtverců na pravidelně tečkovaném papíře postupným spojováním bodů.
- Interactive learning games
…aneb když dítě trvá na hraní her na počítači, ale vy to uděláte chytře – tyhle hry dítě něco naučí. Ovšem nepočítejte s tím, že k nim dítě „odložíte“, protože je v nich dost anglického textu, a tak je potřeba, abyste dítěti pomohli s pochopením zadání. Na druhou stranu, možná tak zabijete dvě mouchy jednou ranou a vy i dítě si něco z angličtiny zopakujete.
Je tu šest her, které se hrají na počítači, ale vždy je k principům jejich fungování něco „odborněji“ vysvětleno: například si střílíte na asteroidy (Odpalovač asteroidů), ale při tom se dozvíte, jak počítač zaznamenává skóre a že je to proměnná – a pomůžete ji i vypočítat. Ve hře Co patří k sobě? zase třídíte sportovcům vlajky, dresy a vybavení na základě podobností a logických postupů a v Luštění kódů dešifrujete sdělení posunováním písmen za pomocí rotujících disků a dozvíte se, že na podobném principu fungoval kdysi šifrovací stroj Enigma.
Postřeh rodiče: Pokud nechcete s dítětem sedět u počítače a vše překládat a místo toho využijete automatický překlad stránky do češtiny, pozor na hry s písmenky, kde takový překlad znemožní úspěšné řešení (například u hry Naše zoo – stane se, že počítač „přeloží“ písmenko I do češtiny jako slovo „já“ a pak luštěné slovo nedává smysl. Možná je to ale příležitost dětem vysvětlit, jak funguje algoritmus strojového překladu).
Rodičům a dětem se líbilo: názorné příklady, materiály ke stažení, vysvětlivky – dítě se něco dozví a pak samo vykládá rodičům, že už ví, co je to např. abstrakce a vysvětluje to po svém na jiných příkladech.
Rodičům a dětem chybělo: více času na pročtení zadání (nejsou to často hry na chvilku), v některých případech větší a konkrétní propojení s praxí, větší náročnost úkolů (nebo třeba odstupňování od lehkých po těžké).
Stručné shrnutí na závěr: stránka je zajímavá a plná dobrých nápadů, jen chvíli trvá se na ní zorientovat, proto se hodí vyhradit si na to některé deštivé odpoledne (nebo půlden karantény), i když je hry možné hrát i venku. Pro rodiče, kteří s dětmi rádi podobné hry a luštění vymýšlejí i jindy, nebo pro děti, které se s takovými aktivitami setkají například ve skautu nebo jiných kroužcích, jsou možná principy těchto her často známé. Ale jako ukázka, kde všude využíváme „informatické myšlení“, a jak ho dále podporovat, se dá www.barefootcomputing.org určitě doporučit.
Autorka: Jana Čtveráčková
